K chovu činčil jsem se dostala celkem jednoduše. Jednoho dne mi manžel přivezl krásné chundelaté zvířátko, činčilku Casy. O chovu těchto zvířat jsem neměla nejmenší tušení a tak jsem začala spoustou chyb. První byla ta, že jsem krmila směskami, které Vám vnutí ve zverimexu. Další chyba byla, že jsem k bílé činčile pořídila bílého činčiláka. Vzhledem k letálnímu faktoru, o kterém jsem se dočetla hlavně na stránkách paní doktorky Švehlové na www.cincily.cz a na stránkách diskuzního fóra www.cincila.com, kde jsem našla jak informace, tak i zpřízněné duše, jsem musela činčilky rozdělit.
Činčila je ovšem společenské zvíře a proto jsem jim pořídila kamarády - Casynce černého Luckyho a Chicovi hnědou velvetku Amálku.
Dále jsem si ze zverimexu přivezla zubožené Kiki a Nia a tak jsem se dostala k třetímu, poslednímu páru.
Casynka nás ale brzy opustila a já Luckyho nechtěla nechat samotného. Přivezla jsem si tedy od velkochovatele černou velvetku Bibi.
Dnes již nemáme ani jednu činčilku. Z nedostatku času jsem byla nucena všechny tři páry prodat. Bylo to těžké rozhodování, ale nakonec jsem se rozhodla to udělat.
Své stránky o činčilách ale nadále nesu v duchu Casy, kterou láska k těmto zvířatům vlastně začala.
Casy - samice silver mosaic. První činčila, kterou jsme si pořídili. Narozena zřejmě v prosinci 2004. Přesné datum neznám, jelikož jsme jí zakoupili v Žatci ve zverimexu.
23.10.2007 nám Casynka zemřela po těžkém porodu.
A to jsem prosím já. Kamila Urbanová.

Pokud byste si chtěli vložit na své stránky můj banner,
můžete si ho stáhnout právě zde:

TOPlist
WebZdarma.cz